pisen pro satana

Nargaroth

Ach satane, ty vládèe v?ehomíra,
Jak skála pevná je má láska k tobì.
Nezmìnitelná v tebe je má víra,
Obrácený køí? chci mít na hrobì.
Tvùj obraz mám vypálený v srdci -
V srdci, které je nav?dy tvoje!
Kdy? nav?tíví? mì nìkdy v noci,
Pentagram zazáøí jak svìtlu?ek roje.
Tvým jménem proklel jsem kostely a chrámy,
Mou du?i sám lucifer si vzal.
Spálil jsem bibli a podobný krámy
A tobì své tìlo vìnoval.
Vím, ?e jsem tvùj, jsem majetkem tvých synù
A tì?ím se na tvùj ohnivý ráj.
Jen vírou v tebe já odèiním svou vinu,
Pak pùjdu dál, a? na propasti kraj.
Pøi èerné m?i jsem v?dy nesmírnì hrdý,
?e do uèení k sobì jsi mì vzal.
Co nezmohou dnes jì?te ?ádné vìdy,
To v?echno ty u? dávno znal.
Kdy? skládám ruce do støedu pentagramu,
A du?e má se zaène zachvívat,
Pak v?dycky pozná?, ?e nikdy tì nezklamu,
?e navìky tì budu milovat!