víkend

Ewa Farná

1. Víkend mìsto dobývá
u? právì chvíli.
zvykem to moc nebývá,
ztrácím síly.
Je to tímhle obdobím,
kdy? si hraju, nezlobím.
Kdo víc ne? já to mù?e znát?

R: Týden konèí, v?ude O.K., tak co doma sám ?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tì dobøe znám.
Tak vyle ven jako superman!
No tak vyle ven, zachraò tisíce jmen.

2. Samota u? neletí,
známá zpráva.
Na?e párty století
u? s náma mává.
Je to smíchem v ovzdu?í,
?e nám nuda neslu?í
a, kámo, dál u? zná? to!

R: Týden konèí, v?ude O.K., tak co doma sám ?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tì dobøe znám.
Tak vyle ven jako superman!
No tak vyle ven, zachraò tisíce jmen.

Za oponou iluzí schovávám se dál,
i kdy? víkend odchází, já vím, ?e stojí? opodál.

R: Týden konèí, v?ude O.K., tak co doma sám?
Jen se, hochu, nezatloukej, já Tì dobøe znám.
Tak vyle ven jako superman,
no tak vyle ven jako superman!
Tak vyle ven jako superman, zachraò tisíce jmen